|
|
 |
|
|
|
|
|
 |
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
[Chorvatsko][Základní informace] Chorvatsko je pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem a patří mezi nejmladší země světa. Úroveň demokracie je poznamenána válečnými konflikty v průběhu devadesátých let. Země se skláda z 21 žup. 
[Ve zkratce] Přestože Chorvatsko bylo od 9. do 12. století samostatným knížectvím a královstvím, je nynější Republika Chorvatsko jedním z nejmladších evropských států; jeho ústava byla přijata 22. prosince 1990 a mezinárodního uznání se mu dostalo 15. ledna 1992. Uznáním mezinárodní subjektivity a přijetím Republiky Chorvatsko do OSN 22. května 1992 byla dokončena důležitá etapa v utváření nového státního postavení země v evropských a světových poměrech. Po pádu komunistického režimu ve svobodných volbách na jaře 1990 se Chorvatsko stalo zemí parlamentní demokracie, jejíž politický systém je založen na úctě k lidským právům, k moci práva, na národní rovnoprávnosti, nedotknutelnosti vlastnictví, soukromém podnikání a svobodě trhu, sociální spravedlnosti a systému více politických stran. Právní systém je v souladu se soudobým evropským zákonodárstvím. Chorvatsko jako země bohatá na přírodní krásy založilo svou hospodářskou budoucnost na službách a vysokých technologiích a jako své priority vytyčilo přímořskou orientaci a především cestovní ruch, námořní plavbu a stavbu lodí. Hlavním městem Chorvatska je Záhřeb s asi miliónem obyvatel, hospodářské, kulturní, univerzitní a obchodní centrum země. Univerzitními městy jsou dále Split, Zadar, Osijek a Rijeka. Chorvatsko se rozprostírá od východních svahů Alp na severozápadě po Panonskou nížinu na východě. V jeho střední částí se rozkládá Dinárské pohoří s nejvyšším vrcholem Chorvatska Dinara 1831 m. Na jihu je obléváno vodami Jaderského moře. Svou rozlohou patří Chorvatsko mezi středně velké evropské země, jako jsou Dánsko, Irsko nebo Švýcarsko. Jadranské přímoří je geograficky velmi významnou částí Chorvatska, které se projevuje svými specifickými vlastnostmi jako samostatný celek. Je tvořeno pobřežním pásem, ohraničeným z východu Dinárským pohořím, a ostrovy, které se člení na Západoistrijské, Kvarnerské, Severodalmatské, Středodalmatské a Jihodalmatské. Pobřeží Jadranu je pokleslou částí horské soustavy, kde moře zaplavilo podélné sníženiny mezi horskými pásmy, jehož nejvyšší části vyčnívají nad hladinu jako ostrovy. [Záhřeb a severní Chorvatsko] Severní Chorvatsko s hlavním městem Zagrebem je vnitrozemská oblast, která je nejhustěji osídlenou částí Chorvatska. Tvoří ji převážně úrodné nížiny, kde dosáhlo zemědělství vysokého stupně rozvoje a intenzifikace. Pěstuje se zde obilí, cukrová řepa, technické plodiny, ovoce a vinná réva. Rozšířen je zde i chov dobytka a říční rybolov. [Slavonie] Slavonie je úrodná oblast rozkládající se od řeky Ilova, přes říční bazén Sávy a Drávy, až po maďarskou hranici na severu, Bosnu a Hercegovinu na jihu a jugoslávskou hranici na východě. Zahrnuje okresy Osijek, Baranja, Vukovar, Srijem a část Brodsko-Posavska. Slavonie je zemědělsky nejproduktivnější oblastí „…nejvyspělejší horou je zde zelí“. Nacházejí se zde rovněž zásoby ropy a plynu. [Istrie] Největším poloostrovem na Jadranu je Istrie o rozloze 3160 km2. Svým 430 km dlouhým značně členitým pobřežím je turisticky největší oblastí celého chorvatského Jadranu. Vnitrozemí Istrie pokrývá zvlněná pahorkatina se skrytými údolími a úrodné pláně. Severní část poloostrova patří sousednímu Slovinsku, na severovýchodě odděluje istrijský poloostrov od pevniny Dinárské pohoří. [Kvarnerská oblast a přímoří] Pod pojmem Kvarnerská oblast a Chorvatské přímoří lze zahrnout Kvarnerskou riviéru, přilehlé ostrovy (Cres, Lošinj, Rab, Krk, Pag, …) a pobřeží od Rijeky po Karlobag. Je to oblast východního pobřeží istrijského poloostrova od Rabacu na jihozápadě po Opatii na severovýchodě, omývaná vodami Rijeckého zálivu a Kvarnerského zálivu, ostrovy Cres, Mali Lošinj, Krk a Pag a jihozápadní pobřeží pevniny až po Karlobag. [Severní Dalmácie] Pobřeží od Karlobagu po Starigrad je pusté a téměř liduprázdné. Krajina má ráz krasového charakteru s divokými skalami Velebitu a s minimem porostu. Skály spadají příkře do moře, kolem malých oáz zeleně se uchytily rybářské osady, které jsou od sebe vzdáleny několik desítek kilometrů. Jadranská magistrála se desítkami zatáček pracně probíjí úbočím Velebitu, divokou a nehostinnou krajinou. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
Cestovatelský portál OKtip | ©2000 OKtip | Kontakt: info@oktip.cz | 0.0770 sec | Nahoru |
|
|
